Tak jak vnímám „tajemství života v cyklech“ já je o vědomí si toho, že podobně, jako se opakují období v přírodě- fáze Kola roku, tak i my procházíme během roku určitými cykly. No a pak je tu cyklus z největších, který se týká nás všech, a sice cyklus života jako takového.
Síla přechodových rituálů spojených s důležitými zlomovými momenty je v tom, že si uděláme čas se zastavit a zvědomit si, co starého končí a co naopak začíná. Zastavit se a PROŽÍT ZMĚNU. Vědomě zapracovat na našich přáních- na tom, co si do dalšího období s sebou dál už nést nechceme a naopak, co bychom do něho rádi vnesli. Uctít období, které končí, přivítat to NOVÉ.
***
Tato vědomá práce pak vede k tomu, že jsme tvůrkyně našich životů. Máme čas si uvědomit, co jsou ty aspekty v našem životě, které můžeme ovlivnit a co je naopak to, co je třeba přijmout jako proud života.
Mnohé jistě víte, že i v rámci našeho menstruačního cyklu můžeme pomyslně etapy ženské cesty rozdělit podle převládající energie v nás na fázi panny, milenky, matky a stařeny- vědmy.
****
Těmito body každá žena dříve nebo později projde ve svém životě ( a ano, fází matky i pokud se nestane matkou dítěte).
****
Pokud je přesto porození dítěte součást její cesty, pak je to jedním z nejvýznamnějších přelomových momentů v jejím životě. Je opravdu velké moudro ve rčení, že porod je ve skutečnosti zrození DVOU lidí- dítěte a ženy v MATKU.
****
Předporodní rituál je důležité zastavení se a přichystání naší duše i duše dítěte na tento okamžik.
Já sama jsem už několik předporodních rituálů vedla, účastnila se jich a nyní nadešla i chvíle pro ten MŮJ.
Ráda s vámi posdílím možný „návod“, jak může takový rituál probíhat, jak ho vedu já i jak jsem ho sama prožila za přítomnosti mě drahých žen, pod vedením úžasé Bárou Lunou Chvátalovou, která pořádá mimo jiné Dívčí kruhy (viz FB) a ženské rituály (lunabarbora@gmail.com)
Pozvěte si na rituál ženy, které opravdu cítíte, že tam CHCETE mít. Pro někoho to může být jeden z nejnáročnějších úkolů- překonat pocit „měla bych pozvat“ a „chci pozvat“. Buďte k sobě upřímné, je to největší dárek, který si můžete dát- pravdivost sama k sobě. Kdo jsou ty vaše ženy (pokud to tak cítíte, tak i muži, ač byl takovýto rituál od nepaměti pouze ženskou doménou, jelikož muži- i když jsou úžasní a moc nás milují a snaží se porozumět- nemohou ve skutečnosti nikdy do hloubky pochopit ženské pocity a prožitky spojené s těhotenstvím, porodem a mateřstvím).
Chcete tam mít například maminku? Sestru? Nejlepší kamarádku?
Můj kruh dnes večer tvoří moje spřízněné duše, se kterými kráčím cestou kněžky Bohyně, tedy cestou odkrývání a navracení se k tajům ženské spirituality.
Jsou to ženy u kterých vím, že jsou si vědomy toho, že naše duše je plná světla, které by ale neexistovalo bez přítomnosti stínů. Ženy, před kterými mohu stát nahá ve své opravdovosti, i když často není růžová.
Ženy, které mě přijímají takovou, jaká jsem, pokud jim ovšem já dovolím mě tak uvidět.
***
V duchu zvu do kruhu i ženy z mého rodu, všechny pra-matky, které touto bránou zrození také prošly a prosím, aby mi dovolily vyléčit mým porod i všechny ty jejich, pokud jsou v nich zranění, pocity ublížení či křivdy.
Posíláme si sošku Bohyně, ztělesnění její ženské energie v nás. Už pro mne v tuto fázi není podstatné slyšet rady a poučení, přečetla jsem toho za tu dobu spoustu, navštívila semináře, viděla on-line programy, mluvila s odborníky i ženami- rodičkami, prošla si 9 měsíci vnitřního procesu hledání té mojí cesty, práci na sobě jak po fyzické, psychické i duchovní stránce.
Nyní prosím své ženy „pouze“ o jejich POŽEHNÁNÍ.
O požehnání cesty, kterou jsem si vědomě zvolila, o požehnání rozhodnutí jednat podle vlastní intuice, o požehnání mému tělu a miminku.
S elementem vzduchu vyslovuji nahlas všechny mé obavy a strachy, které ještě zůstaly.¨Pláču.
Stále se vlastně bojím. Strach, který zůstal a který lze jen přijmout a obejmout je strach z toho obrovského NEZNÁMA, které mě na cestě mateřstvím čeká. Strach z toho, že si vůbec nedokážu představit, jaké to bude. Protože to nejde srovnávat s příběhy jiných žen- každá máme ten vlastní a originální.
***
Jaké to bude s miminkem? Jaké to je mít takovou obrovskou zodpovědnost rozhodovat o životě člověka?
Dokážeme udržet harmonii v partnerském vztahu? Jak milovat dítě skutečně bezpodmínečně, bez vkládání našich představ o tom, jaké by „mělo“ být- dokážu to tak, jak si přeji…?
Mohu plakat a nechat vykuřovadlo, doteky v mých vlasech a magii peříček odvanout všechny ty myšlenky, na které mi může dát odpověď jen čas a prosím vzduch o transformaci ve víru v sebe, nás, život…
S ohněm se propojujeme červenou stužkou kolem zápěstí. Každá do ní vetkáváme přání k mému porodu. Ta bavlnka má pro mě obrovský význam. Nejenom že symbolizuje posvátnou krev, která nás všechny ženy spojuje, ale vím, že všechna ta přání a modlitby do ní v tento moment vetkaná jsou cenější nad zlato, jsou vynášena hluboko od srdce a mají opravdovou moc a sílu. Sílu ohně a odvahy, která při mě bude stát-stejně jako tyto ženy nyní- až přijde ona chvíle. Nebudu na to sama…***
***
„Žehnám Tvé cestě“ “ Žehnám Tvému tělu“ “ Ať je Tvá plodová voda čistá “ „Ať mají Tvá prsa dostatek mléka pro výživu Tvého dítěte“ … Z očí mi stále tečou slzy, tentokrát dojetím nad těmito slovy, když mě chladí voda na čele, na srdci, na bříšku. Naše těla jsou převážně z vody, z plodové vody všichni pocházíme, voda dokáže nést vibrace a poselství. A tato voda navibrovaná krásou a hloubkou těchto přání se nyní stává součástí mého těla, mých buněk.
S elementem země, symbolizujícím naše tělo, si mohu užít láskyplné doteky a hlazení. Uvědomit si, jak jsem vděčná za to, že jsem zdravá, že mé tělo perfektně funguje, že jsem za svých 29 let nebyla vlastně pořádně nemocná.
Skrze dotek posíláme také vzkazy miminku, že už je pro něho vše připravené a může přijít. Že je vítáno, milováno a očekáváno.
Pozornost věnujeme i placentě a přání jejího zdravého odloučení.
Pro každou ženu může být během rituálu důležité něco jiného. Toto jsou střípky mých pocitů, i když mi přijde, že je ve skutečnosti nedokážu slovy vyjádřit.
Jsem ráda, že si stále víc a víc žen dovolí takovýto rituál pro sebe uspořádat. Vnímám to tak, že se to zapisuje do kolektivního vědomí, že tím každá přispíváme do navracení váhy ženství jako takového, navrácení váženosti mateřství, protože i když je to často v této maskulinní společnosti těžké, čekat na to, až to ohodnocení přijde z venku může ještě trvat. A proto je třeba začít u nás. Každá u sebe. Ve své kruhu žen. Pocítit v sobě vlastní hodnotu a význam.
Děkuju všem úžasným ženám, kamarádkám a průvodkyním na mé cestě* Děkuji svojí mamince, která ač na rituálu nebyla, je mi velkou oporou a má ve mně důvěru. Děkuji za její RESPEKT*
***
Jsem připravena stát se MAMINKOU.
S láskou
*Markéta*