Beltain je magická noc a začátek dalšího období Kola roku vycházející na datum mezi 30. dubnem a 1. Májem. Pro mě je navíc tento čas obzvláště silný, protože mám na „čarodějnice“ narozeniny.
Tak zvaná „Noc ohňů“ nám připomíná konečné vítězství Slunce nad tmou, definitivně se tak dostáváme do světlé části roku a skrze světlo a teplo můžeme cítit i ŽIVOT v nás a kolem nás. S návazností svátku prvního máje, připomínajícího oslavu lásky, se tak můžeme napojit na tu životadárnou, sexuální a tvořivou energii v nás.
Na tu vášeň, radost a hravost, která je v tomto období všude kolem nás.
Celý článek o energiích Beltainu, o tom, jak to vlastně osobně mám s „pálením čarodějnic“ a o tom, jak sílu a kouzlo Beltainu můžete najít i v sobě a v svém životě, najdete v mém článku ZDE>>
O nejrůznějších praktických partnerských tipech jak tento čas vědomě prožít je toho k dohledání spousta. Pokud byste chtěli i nějaký ode mě, mám pro vás e-book Partnerský rituál, který je praktickým návodem na to, jak dát vašemu vztahu skutečně pozornost.
Stáhnout si ho můžete ZDE>>
Od té doby, co se nám narodil náš syn Artur, vnímám mnohem intenzivněji zodpovědnost za to, jakým modelovým vzorem vztahu mezi mužem a ženou mu s partnerem jsme. Né, že bychom předtím nepěstovali náš vztah vědomě, ale přeci jen ovlivňoval jen nás dva. A když nějakým způsobem negativně, dokázali jsme se v tom zorientovat.
Malé děti ale ještě nemají natolik rozvinutou emoční inteligenci a učí se jí právě od svých nejbližších vzorů, což jsou jejich rodiče. A emoční inteligence je podle mě mnohem důležitější pro šťastný život, než ta rozumová, na kterou se tolik klade důraz. Protože k čemu je člověku IQ 150, když nedokáže navázat láskyplný vztah?
Ano, co se navazování vztahů týče, samozřejmě tam hraje roli ještě spousta dalším věcí, ale ty hlavní leží ukryté právě v dětství.
Právě chování mého muže ke mně bude jednou hrát klíčovou roli k chování mého syna k ženám, to moje chování jako ženy, bude jednou určovat, jakou partnerku si pro svůj život zvolí.
A harmonický partnerský vztah je jedním ze základních pilířů šťastného života.
Uff, velká zodpovědnost, také ji vnímáte?
Kde se v nás bere toto (většinou nedosažitelné) přesvědčení? Občas mám strach, že syn „nepochopí správně“ to, co u nás odpozoruje. Jako třeba právě když dojde na hádku. Dlouhou dobu jsem totiž s mužem oba žili v představě, že se nesmíme hádat, že je to něco špatného, zlého a znamení toho, že se dostatečně nemilujeme. Když pak tedy k nějaké hádce došlo, ničilo nás to úplně na dřeň i právě proto, že se přeci hádat „nesmí“!
Pod pojmem hádka si asi každý představíme něco jiného podle toho, jak to probíhá u vás nebo jak to probíhalo právě u vašich rodičů. U nás nelétají talíře ani sprostá slova, ale i přesto se dokážeme velmi zranit.
A tak bych chtěla, aby náš syn věděl, že pokud k tomu dojde-jako že v dlouholetém vztahu nejspíše dojde- není třeba se hroutit. Ano, může to hodně bolet. Důležité je umět se omluvit a vždy, z každé pozice našeho zraněného ega, zvolit lásku, vrátit se zase k ní.
A tak jsme si s mužem nedávno dali slib. Slib, že nebudeme ty naše nedorozumění brát až tak fatálně a že každý za sebe uděláme co je v našich silách, abychom se zase VRÁTILI DO LÁSKY.
A tak se velice často přistihnu nad tím, jak nejlépe bych mohla svého syna připravit na LÁSKU, pro LÁSKU. Pro to, aby mu v životě proudila. Jde to vůbec nějak?
Úplný prazáklad pro to, aby jednou mohl také žít v láskyplném a harmonickém vztahu, vnímám v mém a mužově osobním rozvoji, práci na našem vztahu a v komunikaci. V celém principu kontaktního rodičovstv a v tom, aby Artur cítil naši bezpodmínečnou lásku. To mu totiž dá to základní-SEBELÁSKU.
Někdy je toho tolik, kolik bych mu toho o lásce chtěla předat, že se cítím úplně zahlcená a mám pocit, že to nemůžu stihnout, že ho nemůžu stihnout do života dostatečně připravit. Že to, co bych mu chtěla o lásce říct teď ještě nepochopí a až by se do toho věku dostal, už si na to nevzpomenu.
A tak mu to raději říkám už teď a věřím, že naše chování je stejně tím hlavní, co do sebe momentálně nasává jako informaci o tomto světě, o světe s láskou.
A jak to tady píšu zjišťuji, že je toho tolik a ještě mnohem víc. Nemám šanci to vše vypsat. A tak budu ráda, pokud mi s tím pomůžete vy.
„Byl pozdní večer, první máj, večerní máj byl lásky čas…“