Občas mi přijde líto a „nefér, že  některá období roku- a i ŽIVOTA- jsou oslavována a obecně přijímána, kdežto druhá přecházena bez povšimnutí, oslavy, ÚCTY. Že dokážeme slavit příchod jara, ale do vánoc už tak nějak nevíme, jak oslavit a zvědomit začátek jara, o podzimu ani nemluvě. A to jsou jen ty základní osy kola roku. Co potom ty zbylé?

POMALÝ NÁVRAT
Věřím ale, že jestliže se pomalu začínáme vracet ke slavnostem vynášení Morany, bude postupně přibývat vítání Vesny a na Beltaine Lady a tak dále. I proto je tu vlastně mé „Tajemství života v cyklech“.

ROVNOVÁHA UVNITŘ I VNĚ

Kolo roku se nám totiž 20. 3. opět posunulo do další části a tak je čas, zvědomit si její kvality v sobě. Čím nás může období Ostary podpořit?
Ostara (název od anglického Eostre/Easter= dnes Velikonoce, které právě z tohoto slova a původních oslav vychází),  začíná magickým časem jarní rovnodennosti.
Je to bod, kdy den je stejně dlouhý jako noc. Kdy světlo dosáhlo rovnováhy s tmou.
Od toho bodu začne pak světlo, teplo a síla Slunce převládat i v nás. Je možné, že to, čemu jsme nechtěli čelit v zimě nebo tomu nedali dostatečnou pozornost, nám teď Morana, paní zimy, před koncem své vlády připomene.

CELÉ TO DÁVÁ SMYSL

S dětmi v lesní školce a celou naší úžasnou komunitou kolem ní, jsme Moranu vynášeli, abych mohli přivítat jaro. Ještě dva dny předtím byl ale sníh a mráz. Říkali jsme si ono:“To je ale ‚pěkný‘ začátek jara s tím sněhem.“

Ale já jsem tak pak při slavnosti stála, vysoko na stole, abych se mohla Moraně podívat s věnečkem na hlavě do očí, a tam mi to došlo. Půl pozemku ve stínu a sněhu, druhá polovina zalitá sluncem a vlhká, vláčná hlína. V ten moment to dávalo absolutní smysl. Síly jsou přeci vyrovnány. V rovnováze. Za mnou ve stínu Morana se svými korály z prázdných vajec a šnečích ulit, coby symboly minulého, bez života. A jaro před námi, s vejci plnými. Plnými nového života. Plodnosti. Radosti. Tvořivosti.

UŽ JE ČAS!
Poděkovali jsme zimě. Poděkovali za to vše, co nám dala i vzala. Uznali ji stejně hodnotnou jako nadcházející světlou polovinu roku. Vždyť bez tmy by nebylo světlo. A to nejen v přírodě, ale i v nás.

DÍKY, MORANO

Co je to, co dala zima vám? Co jste se díky tmě a dlouhým večerům uvědomili?  Co bylo to temné a hluboké, co jste v sobě za to období objevili? Co je to, co nyní chce být viděno a vyneseno na světlo? Co chce projasnit a podpořit? Za co můžeme poděkovat? Udělejme to. Přijměme to. Oceňme tmu a zimu, aby mohlo přijít světlo a život.

 Oheň v nás

Elementem, který vládne v tomto období je oheň. Oheň, jako symbol tepla, energie, síly, života, bez kterého by nic nevzniklo. Ostara je čas, kdy nám Slunce začíná do žil vlévat energii. Energii tvořit, konat, manifestovat. Energie na změnu. Energii, která pohání naší odvahu. Nyní už je čas. Čas začít konat. Čas BÝT VIDĚT. Čemu chcete ve svém životě dodat oheň a sílu? V přírodě je to nový život, v nás to může být nový projekt, síla na změnu myšlenkových vzorců, na změnu vnímání, síla na vykročení v před.

O tom, jak jsem já vykročila vpřed a to rovnou do žhavých uhlíků si můžete přečíst ve článku zde.

Nepropásněme tento čas

Ostara je doba, kdy se začíná nejlépe. S čímkoliv, co ve vás uzrálo. Nechte se podpořit přírodou. Nadechněte si z ní kus odvahy udělat první krok. První krok ke změně a přiblížení se svému snu, k pravdivému a autentickému životu. Máme další šanci, další rok našeho života, další cyklus.

S jarem přichází hravost, radost a proto to vše jde najednou snáze, „samo“.

Přeji vám proto radostné a svěží začátky, sílu Slunce a odvahu nechat v sobě tento plamen vzplát! ***

„Vrby se nám zelenají, na dvě strany prokvétají,

radujeme se, veselme se.

Žežulička v háji zpívá, sedmihlásek se ozývá,

radujme se, veselme se.

Byla zima mezi náma, ale už je za horama,

radujme se, veselme!!! „

Za krásné fotky ze slavnosti děkuji úžasné fotografce Monice Vosáhlové z www.dontworrybelight.com

 

S láskou

*Markéta *