„OHNI, PROMĚŇ MĚ, ZAPAL VÁŠEŇ VE MNĚ!“

Z Ostarou a začátkem jara se pojí element ohně.  Oheň, coby symbol Slunce, které nabírá na své síle.

Oheň, který spaluje staré a zároveň dává život novému. Oheň, který dodává odvahu, vášeň.

Více o Ostaře a jejím vlivu na náš život se můžete dočíst v mém článku zde.

PRO CO HOŘÍŠ?

Nikdy jsem nijak zvlášť neměla potřebu dokazovat si, že dokážu přes oheň přejít. Respektive přes jeho žhavé uhlí, jak je v dnešní době populární.

K přechodu přes žhavé uhlíky mě dovedl až druhý ročník výcviku kněžek Staré Evropy, kde s Kolem roku a jeho jednotlivými archetypy v nás pracujeme.

Opět jsme se sešly v bezpečném ženském kruhu, abychom se na to připravily.

Co je to, co chci ohni odevzdat a spálit, aby to mohl transformovat? Co mně stále brzdí od vykročení na cestu svého srdce?

Na povrch vyjely ty občasné pocity malosti, nedostatku sebelásky, pocitu, že nejsem „dost“. Vzpomněla jsem si i na tu dobu- celkem nedávnou- kdy jsem neustále hledala to božské „tam venku“ a přitom cítila v srdci prázdno. Až obrácení se do sebe mě poučilo o tom, jak se s tím božským znovu propojit.

Pocítila jsem, že nemá cenu s tím výše zmíněným bojovat, snažit se to potlačit, vytěsnit. Že naopak když to láskyplně přijmu coby svou součást růstU, bude právě to mým „vyživujícím popelem, ze kterého se může narodit nový fénix“.

Pak přišel čas se podívat na to, co je ta vášeň v nás? Pro co hoříme?

Pro co hoříš TY?

„Hořím pro Lásku.“

A pro co ještě hoříš?

„Hořím pro samotný Život.“

Pro co hoříš?

„Hořím pro Radost.“

A pro co ještě hoříš?

„Hořím pro autentické prožívání a svojí Dharmu.“

Byla to chvíle si uvědomit, co si přeji ve svém životě podpořit. Čemu dodat jiskru. V čem odvahu.

STÁT SE OHNĚM

Oheň jsme připravily za zvuku našich bubnů. Darovaly mu dary v podobě květin, vykuřovadel a plodin. Každý kus dřeva neseme na ohniště s přáním požehnání. Každý kus pro naši komunitu, kmen, pro naše okolí a pro celý svět.

„Ohni proměň mě, zapal vášeň ve mně.

Já volím život- ANO!

Já volím Odvahu!

Já volím život-ANO!

Já volím odvahu

Tančit s plamenem, tančit s plamenem…“

 Je to zároveň čas si uvědomit, že se nechystám oheň „krotit“ nebo „pokořovat“, ale stát se jím samotným.

PRASTARÁ MAGIE OHNĚ

Pozoruji ten obrovský oheň, jehož jiskry vzlétají až k samotnému zářivému měsíci. Cítím, že ony jiskřičky jsou ty naše uvolněné motlitby vysvobozené ze dřeva a nesou má přání přímo do nebe, do Vesmíru, k hvězdě, ze které pocházím. Uhrančivá krása uhlíků má v sobě tajuplnou magii, přes kterou cítím, že se lze napojit na naše předky, kteří pozorovali oheň úplně ve stejné formě jako my. Jedna z mála věcí, která zůstává po tisíciletí stejná.

 

Bytí v naprosté přítomnosti zabraňuje mé hlavě v myšlenkách na to, že do těch uhlíků vstoupím. Vůbec na to nemyslím, rozhodně né s nějakým strachem.

Ten přichází, až když před tu ohnivou cestičku stojím. Zhluboka dýchám a opakuji si svůj záměr a přání. Co je pro mě symbolicky „na druhé straně“? Po čem toužím natolik, že jsem ochotna na ty uhlíky opravdu vstoupit? Kam si přeji ve svém životě dojít? Jakou cestou kráčet?

A najednou to cítím. STRACH! Dochází mi, že ty uhlíky přede mnou jsou ve skutečnosti strach z toho, že to nedokážu. Že nedokážu žít život, který si přeji. Že ty překážky na oné cestě nepřekonám.

Jsem překvapena z dalšího pocitu a paradoxně vnímám i svůj strach z toho, že se mi to, co si přeji, SPLNÍ! Vtipné, že? Nedokážu to zpětně slovy popsat.

V té chvíli to není o překonávání uhlíků, ale o překonávání mého strachu.

A pak to přišlo.

Ještě jeden hluboký nádech, pocítění tepla na své kůži a já nadechuji OHEŇ, ODVAHU A DŮVĚRU do sebe. Nadechuji oheň, který mi dodává odvahu udělat první krok na cestu svého srdce. Zapaluji ho v sobě. Stávám se jím. Mám najednou ten plamen, vášeň a světlo v sobě. To já hořím- pro svůj záměr.

Fyzicky cítím, jak vstupuji do válce energie svého strachu. A dál už jdu po cukrové vatě! Skutečně! Na konci cítím euforii! Z toho, že jsem prošla svým strachem! Cítím tam, že to DOKÁŽU! Cítím, že jsem vykročila na cestu, která vede k mému cíli a že jsem na to již dost silná. Vždyť mám podporu samotného ohně. To bytí s ním jednotě je opět něco, co nejde slovy vyjádřit. Cítím obrovské požehnání.

Přešla jsem pak ještě dvakrát, tentokrát v páru se svými sestrami : za hluboké, láskyplné vztahy a sesterství a pak za magické ženství, které jsem díky této cestě objevila.

A celé to završila karta Bohyně Pele, kterou jsem si potom večer vytáhla:

********

DĚKUJI, DĚKUJI, DĚKUJI*

 

 

"Věnuji se propojování dospělých a dětí s přirozeným rytmem přírody prostřednictvím rituálů a tvoření. Navracím do vědomého života kolo roku a význam přechodových rituálů pro lidskou psychiku." Více o mně a mé cestě zde >>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.