Tajemství života v cyklech

Na začátku celého projektu Tajemství života v cyklech byla z velké části myšlenka přiblížit ženám z velké části hlavně tajemství MENSTRUAČNÍHO CYKLU.

Jenže ve stejný čas jsem zároveň otěhotněla a přestala být se svou menstruací tak zhruba na rok a půl v kontaktu. Svojí první po porodu jsem dostala osm měsíců po a vrátila se mi celkem pravidelně, i když ještě naplno kojím.

Začala jsem se tak proto k tématu ženské cykličnosti pomalu vracet. Po živém vysílání na Instagramu a sdílení pár příspěvků na toto téma, mi přišlo velké množství zpráv od žen, které se mi svěřily s problémovou menstruací, s bolestmi, s negativním vztahem k ní, s otázkami, jak přesně se přijetí naší menstruace pojí s přejetím a hlubokým léčením našeho ženství.

Nutné zlo

A protože se ve sdílení těchto žen většinou vždy zrcadlila nějaká část mého osobního příběhu, rozhodla jsem se ho s vámi nyní prostřednictvím tohoto článku sdílet.

Menstruaci jsem od začátku brala jako nutné zlo, nikdy jsem si o ní předtím nijak s mamkou nepovídala, nikdo mě na ni nijak nepřipravil (snad jen nějaká přednáška na základní škole, která ale už stejně přišla „pozdě“).

***

Vůbec jsem netušila o nějakých proměnách a fázích cyklu, měsíc se u mě dělil na  „dobrý, dobrý, dobrý- a sakra“. Styděla jsem se za ni. Odejít na záchod s vložkou, aniž by si toho někdo všiml byl nejtěžší úkol ze všech. Pamatuji si navíc, jak jsem prožívala strašný stud i za to, že nemám značkové vložky Always, ale jen nějaký za dvacku. Nesnášela jsem, když mi mamka říkala, proč jsem tak protivná, jestli zrovna nemestruuju! Nejvíc jsou to nesnášela, když měla pravdu!

Naštěstí jsem nikdy nezačala brát hormonální antikoncepci, i když to bylo v dospívání mezi mými vrstevnicemi něco jako móda a důkaz toho, že už jste jako dospělá a máte strašně sexu a když ne, tak antikoncepce přeci “ skvěle čistí pleť“!

A tak jsem šla životem s menstruací jako břemenem, nutným zlem.

První den každého nového cyklu byl spojen s takovou bolestí, která by mě bez pomoci zázračné růžové pilulky vyřadila z provozu a všech mých povinností, ať už to byla školní docházka, práce, házenkářský trénink nebo zápas, naplánovaný výlet nebo setkání s přáteli- a nic z toho se přeci kvůli menstruaci neruší, však jsou toho plné reklamy!

Nepál

Prvním takovým mým cvičením k přijetí menstruace byl můj čtvrt roční pobyt v Nepálu. Pamatuji si to jako dnes. Z letiště nás (mě a mojí nejlepší kamarádku) jedna nepálská žena dovezla do hliněného domu na vesnice, který měl být na další tři měsíce naším domovem a kde bydlely dvě další ženy (snacha a tchýně). Tu mladší nám představila slovy: „Tohle je Bosonta a právě menstruuje.“

To byl docela výrazný kulturní šok. Co se má v takových chvílích říkat? „Aha, ahoj Bosonto, eeeeeeeeeee….“

Bylo nám řečeno, že když dostaneme menstruaci, tak to musíme říct a nesmíme pak tři dny do kuchyně, jíst s ostatníma, ničeho posvátného se dotýkat, nesmíme vstupovat do chrámů a účastnit se ceremonií . Samozřejmě mi hlavou bliklo, že pokud bych chtěla, nikdo se nikdy nedozví, že menstruuju, tak, jako tady v Evropě, kde nejenže to není poznat, ale hlavně se o tom s nikým na veřejnosti nebavíte!

 

Ale já si to chtěla zažít!

Jaký to je, žít jako místní ženy. A musím říct, že to pro mě byla v tomto velká zkouška. Toho, se za menstruaci nestydět, toho ji přiznat, toho unést pohledy mužů, když jsem seděla při společném jídle mimo kruh, toho, když žena, která nás doprovázela v hlavním městě na celý autobus křičela, že menstruuju, ať si ke mně nesedají- jako fakt!

Chtěla jsem se hanbou propadnout, ale zároveň jsem se v sobě uklidňovala, že tam je to tam normální. Nebo když jsem pomáhala navlékat nějakou posvátnou květinovou girlandu a poté jsem byla dotázána, zda zrovna nemestruuju- a když jsem odpověděla, že ano, musela se celá zahodit a já si sednout mimo. Stejně tak mi třeba jen „hodili“ do dlaní nějakou obětinku při pravidelné ceremonii, hlavně ale, aby se mě nedotkli.

Obecně je v Nepálu menstruující žena považována spíše za nečistou, ale to je další velké téma, o kterém se rozepíšu zase jindy.

Tenkrát mi bylo 23 let a poprvé jsem se nějakým způsobem byla donucena přemýšlet o tom, jak svojí menstruaci přijímám.

Bolestivá menstruace není normální?

Byl to také Nepál, kde jsem přestala jíst maso (protože se mi zvedal žaludek, když jsem viděla všechna ta mrtvá zvířata, často stažená z kůže, na trhu, v třicetistupňových vedrech, olezlá mouchami). Každopádně jsem se pak po příjezdu zpět do Čech začala více zajímat o to co jím a mimo jiné o mýtus rozhození menstruace při přechodu na vegetariánství. V té době se ke mě dostala také informace, že bolestivá menstruace NENÍ NORMÁLNÍ!

Víte, co mi nepřijde normální? Že se tohle někde dočtu až po 24 letech života! Jak to, že mi to nikdo nikdy předtím neřekl? Jak to, že bolestivá menstruace za normální považována je?

Dobrá, a tady někdo v knížce tvrdí, že to normální není? A tak jsem se začala zajímat a nastoupila na jednu z nejúžasnějších cest sebepoznáním, která vede právě skrze menstruaci, protože věřte nebo ne, její přijetí skutečně souvisí se všemi oblastmi našeho života.

Začala jsem se dozvídat o něčem jako menstruačních fázích a o nutnosti odpočinku během krvácení. Vždyť mi ale do teď všichni tvrdili, že si stačí vzít tampón a hurá radostně do školy a trénink! Nešlo mi to přijmout. Nešlo mi si dovolit odpočívat. Vždy jsem měla něco důležitějšího. Ze začátku jsem si vždy nějak ospravedlnila, proč si musím ten Ibalgin vzít a proč si nemůžu místo toho odpočinout.

Chtěla jsem vidět, co se stane

Ale pak mi začalo docházet, že vlastně všichni a všechno je důležitější než já. A začalo mi docházet, že to je asi blbost, takhle žít a že se to s tímto přístupem nikdy nezmění. A já to chtěla změnit. Chtěla jsem to zkusit, pozorovat, zda je to pravda s tím odpočinkem, udělat to pro sebe a své zdraví.

Byla to dlouhá cesta, rozhodně se nic nezmění pozorováním jednoho cyklu.

Pokud to jen trochu šlo, omluvila jsem se z práce nebo schůzky a ležela pod peřinou. V křečích, bez prášku. Jen se svojí bolestí, menstruací a sama sebou. V těchto prvních dnech každé menstruace jsem si všimla, jak moc mi dělá dobře, že mě nerozptyluje nic zvenčí, že nemusím s nikým komunikovat, že se můžu soustředit jen na tu bolest.

Pomáhaly i klasické rady: teplo a tma.

Přijetí ženství

Postupem času jsem si začala číst více a více knih týkající se tématu menstruace a její spojitosti s přijetím sebe sama jako ženu. Začala jsem se zajímat, co to vlastně znamená to ženství, co to znamená ženská rodová linie, vzorce chování, přijetí svého světla i svého stínu. Od Mirandy Gray z knihy Rudý měsíc jsem si do mobilu namluvila jednu meditaci Spojení s lůnem a tu jsem si pod peřinou ten první den pouštěla.

Obrovským krokem pro mě například bylo, když jsem svým přátelům (kteří přijeli až z Dánska, ten den jsme vyrazili na výlet přes půl republiky) v galerii, za jejíž vstup jsme právě zaplatili, oznámila, že jsem dostala menstruaci a že si musím jít do hotelu tak na tři hodiny lehnout. Samozřejmě mi běželo hlavou, že se to nehodí, že se vlastně pořád tak trochu stydím jim to říct, že by bylo snadné si ten Ibalgin dát, tu půlhodinky tu bolest skousnout a nedat znát a užít si den NAPLNO.

Ale opět jsem tentokrát zůstala věrna sama sobě a odešla do hotelu, zatáhla závěsy, zalezla si pod peřinu a prodýchávala „kontrakce“ a napojovala se srze meditaci na svoji dělohu, která si bolestí říkala o pozornost a na posvátnost menstruace samotné.

Obecně jsem pak vysledovala, že jsou pro mě nejkritičtější právě ony první 3 hodiny od prvního pocitu bolesti. Nevím proč, ale vždy pak jako zázrakem ustaly.

Konec bolestivé menstruace

Ve druhé části článku, který připravuji, s vámi posdílím, jak jsem se začala více propojovat se svojí menstruační krví tak, abych se zbavila pocitu, že je to něco nechutného a hrůzostrašného a taky o tom, o co bylo tím HLAVNÍM, co mi definitivně pomohlo úplně se zbavit bolesti a vydat se na cestu posvátného ženství a Tajemství života v cyklech!!!

Červený stan

Pokud i vy byste rády začaly svou menstruaci vnímat jinak, nahlédnout, co stojí za její bolestí a vnést do svého života více posvátnosti bytí ženou, která se s menstruací a všemi mystérii spojenými s ženskou plodností pojí, srdečně vás zvu do ČERVENÉHO STANU, který otevíráme s dalšími 3 mi úžasnými ženami a lektorkami již na konci června!!!